V tomto článku zodpovídáme nejčastější dotazy na téma hlásičů požáru. Máte-li jakýkoliv dotaz týkající se hlásičů a detektorů požáru, pošlete jej formou komentáře k článku a my se na něj pokusíme odpovědět. Pokud jste ještě neprošli obsah tohoto informačního portálu, zkuste vyhledat téma, které vás zajímá, přes vyhledávací formulář umístěný vpravo nahoře na této stránce.
Co to je hlásič požáru a jak funguje?
Jedná se o jednoduché přístroje v podobě malé plastové krabičky, které včas detekují vznikající požár a vyvolají poplach. Tento typ hlásičů je vhodný pro instalaci v domácnostech. Slovo „autonomní“ znamená, že jsou zcela nezávislé na jiných zdrojích energie. Hlásič požáru je napájen baterií, jejíž životnost je v průměru jeden rok (některé až 10 let). Na končící životnosti baterie hlásič uživatele automaticky upozorní specifickým akustickým, případně také vizuálním signálem. U některých typů hlásičů požáru je možné propojení skupiny hlásičů s tím, že v případě poplachu vyvolaného jedním hlásičem je spuštěn poplach všech hlásičů ve skupině (např. čidlo reagující na kouř v garáži spustí čidlo v ložnici).
Jaké stavby musí být vybaveny hlásičem požáru a kde má být toto zařízení umístěno?
Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. musí být zařízením autonomní detekce a signalizace (tedy „hlásiči požáru“) vybaveny všechny rodinné domy, zkolaudované po 1. červenci 2008. Povinnost vybavit si objekt hlásiči požáru se vztahuje jen na nové stavby, tedy na ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas, anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008. Objekty schválené před 1. červencem 2008 budou muset být vybaveny hlásiči požáru pouze tehdy, pokud stavba či její část projde v budoucnu rozsáhlejší stavební úpravou (viz § 31).
Podle vyhlášky musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace tyto nově navržené stavby:
- Rodinný dům: hlásič požáru musí být umístěn v části vedoucí k východu z bytu v rodinném domě, u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty by to mělo být v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt v rodinném domě s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být „hlásič požáru“ umístěn také v jiné vhodné části bytu.
- V bytovém domě každý byt: hlásič požáru musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěn další hlásič požáru v jiné vhodné části bytu.
- Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací: hlásič požáru musí být umístěn v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud nejde o chráněnou únikovou cestu.
- Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací: hlásič požáru musí být umístěn v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud nejde o chráněnou únikovou cestu.
- Staveniště ubytovacího zařízení: hlásič požáru musí být umístěn v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.
